Trocha z historie Otročína
Historie
Trocha z historie Otročína
článek vyšel ve Zpravodaji č. 1/2012, autor: Marie Šašková
V minulosti (do roku 1848) nežili na klášterním panství Teplá žádní Židé. Jejich komunity bývaly při klášterní hranici, např. v Poutnově či Drmoulu. Za třicet let po zrušení vrchnostenských poměrů (tj. i zrušení zákazu pobytu Židů na bývalém panství kláštera Teplá) se situace kupodivu rychle mění. Historik Franz Klement v roce 1878 uváděl následující počty Židů na tehdejším hejtmanství Teplá: Mnichov 8, Ovesné Kladruby 9, Otročín 6, Poutnov 15, Rájov 5, Teplá 62 atd.
Židovské památky v okolí:
Poutnov
- zaniklá synagoga ze 17. stol., zbořena 1915,
- malý hřbitov 15x15 metrů (v polích z Otročína směr Rankovice).
Bečov nad Teplou
- ghetto,
- zaniklá synagoga z r. 1688,
- hřbitov zlikvidován nacisty.
zdroj: Historie Židů v Mariánských Lázních, Hamelika č. 2/2000
Nejbližší synagoga a židovský hřbitov byly v Poutnově!
Stavba na kopečku, kterou si ještě někteří pamatují, mylně označená za židovskou synagogu, bývala kdysi kostelíkem (kaplí) sv. Michaela Archanděla.
Vesnice Otročín patří odpradávna k panství tepelského kláštera, který podpořil vznik nové, dolní části obce. Roku 1530 byl Otročín s velkou částí klášterního majetku zastaven Janu Pluhovi, jenž roku 1544 předal zastavené panství Jindřichovi z Plavna. Klášter Teplá vykoupil vesnici i se sousedním Poutnovem nazpět až roku 1592. Na polohopisné mapě obce je nápadné rozdělení obou částí vesnice, které souvisí s jejím historickým vývojem. Starší, výše položená část, je vesnice Ostročín s kostelem, založená slovanskými osadníky. Její malé statky se rozprostřely kolem kostela sv. Michaela (dnes vrchní zahrada M. a M. Matoušových), postaveného na terase, čímž vznikla tzv. okrouhlice. Mladší a bohatší část Otročína má naopak řadové uspořádání, charakteristické pro německé osadníky, dvě řady statků podél silnice s farním kostelem, který sem byl po založení nové části vesnice přesunut. Původnímu rozdělení polí s pastvinami do tvaru podkovy dodnes odpovídá poloha dvorů. Také podél polní cesty mezi starou vsí zvanou Na Kopci (Ostročín) a dolní vsí (Landek) později vyrostly domy, čímž se původní rozdělení starého a novějšího osídlení obce poněkud setřelo.
Kostel (kaple) sv. Michaela Archanděla – horní kostel na kopci
Zasvěcení Michaelu Archandělu není u českých kostelů příliš časté. Vyskytuje se však již od středověku. Mezi nejstarší doložené kostely sv. Michaela patří právě kostel v Otročíně.
Kolem roku 1300 byl ještě farním kostelem a po založení nové části obce (Landek) se obě osídlení spojila pod jednu správu. Roku 1657 se kaple sv. Michaela označuje za zříceninu. Obnovena byla až v letech 1688–89 a byla tehdy vybavena hlavním oltářem a dvěma postranními. Vysvěcena byla 8. května 1689 opatem z Teplé.
Kostel sv. Michaela byl v 17. a 18. století slavným poutním místem obdařeným papežem
plnomocnými odpustky a byl navštěvován z dalekého okolí častými průvody věřících.
Jen částečně uchráněný před požárem v roce 1782 sloužil od tohoto roku až do doby svého odsvěcení a zrušení v roce 1838 ještě jednou coby farní kostel. Delší čas byl bývalý kostel využíván jako škola a roku 1861 koupil tuto budovu zdejší chirurg Dr. Josef Lanzendőrfer a zřídil z ní obývací dům. V domě bývaly obecní úřadovny a četnická stanice. Michaelský kostel byl zbořen počátkem 60. let 20. století.
A jak tato svatyně vypadala? Inventář z roku 1833 uvádí ke stavbě: kaple sv. Michaela byla bez věže, klenutá, krytá šindelem. Měla devět oken, čtyři dveře, hudební kůr a dvě předsíně. Nepodařilo se sice nalézt plány starého ani nového kostela, existují však ji
né kartografické doklady.
Prameny:
Hana Pátková: Několik poznámek ke kostelu sv. Michaela v Otročíně
Jan Bednář: Z dějin Otročína
Dr. Anton Gnirs: Topografie historických a uměleckých památek v okresech Teplá a Mariánské Lázně
