Minerální prameny

Horní otročínský pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 (!) v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Na území Otročína se nachází celkem 5 minerálních pramenů, z nichž byl v minulosti využíván tento Horní pramen, dále Dolní pramen a Beránčí kyselka.

Posečský trojpramen se nachází na louce po pravé straně silnice mezi obcemi Poseč a Prachomety. Jeho obnova a zpřístupnění proběhly v roce 2011. Zajímavostí těchto tří posečských minerálek je jejich odlišné složení, přestože pramení velmi blízko sebe.

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Opuštěná a téměř zapomenutá Novoveská kyselka a její zanedbané okolí bylo upraveno a zpřístupněno v roce 2010.

K Novoveské kyselce se můžete vydat z Bečova nad Teplou (od vlakového nádraží) pěšky po zelené (naprosto nevhodné pro cyklisty). Cyklisté a řidiči se vydají po silnici. Odbočka ke kyselce se nachází mezi obcemi Nová Ves a Louka.

Grünská kyselka je dalším z oblíbených výletních míst minulosti. Nachází ze nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Narozdíl od Novoveské kyselky se zde můžete osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem.

Od silnice vede až ke kyselce asfaltová cesta vhodná jak pro cyklisty, tak pro automobily.

Giselin a Rudolfův pramen se nachází za obcí Prameny po levé straně silnice směrem na Kladskou.

V roce 2012 byla zahájena obnova bývalého lázeňského parku. Proběhla rekonstrukce Giselina a Rudolfova pramene a v roce 2013 se pokračuje částečnou revitalizací bývalého parku.

Pramen se nachází v lese poblíž silnice mezi městy Úterý a Teplá. První náhodná zmínka o něm pochází z roku 1693. Roku 1929 přikročilo město Úterý ke stavebním úpravám okolí pramenu a o dva roky později byl pramen zastřešen dřevěným altánem. Studánka dostala na počest úterského rodáka a zakladatele Mariánských Lázní název Reitenbergerův pramen. Poslední obnova pramene a jeho okolí proběhla v roce 2010.

Kyselka se nachází jižně od obce Křepkovice na kraji lesa po levé straně silnice směrem na Hanov. Její obnova proběhla v roce 2010. Je zatím nejstarším doloženým, kontinuálně využívaným minerálním pramenem v Tepelské vrchovině a jedním z nejstarších v Karlovarském kraji vůbec.

Kyselka byla využívána jako běžné pití až do konce 2. světové války. V roce 1946 opouští mlýn poslední obyvatelé, načež mlýn i kyselka zpustly. Z dříve rozlehlého stavení mlýna už zbyly jen poslední ruiny.

Pokus o obnovu kyselky byl proveden již v roce 1992. Její zpřístupnění, zastřešení a další úpravy byly provedeny v roce 2013. Pramen je přístupný pěším turistům i cyklistům na horských kolech. Na kraji lesa u silnice je rovněž možné bezpečně odstavit vůz. Od silnice sledujte modrou značku a po 500 metrech dojdete k prameni.

Pramen se nachází na louce mezi obcemi Služetín a Hoštěc. V roce 2013 byl upraven a zastřešen. Přístup je možný z obce Hoštěc, na jejímž okraji směrem od Služetína je nutno následovat dřevěný ukazatel a pak jít asi 1 km po doposud neznačené cestě (platí na jaře 2014).

Jiný přístup k prameni je možný, pokud to porost na louce dovolí, od silnice mezi obcemi Služetín a Hoštěc, odkud je to k prameni asi 500 metrů. Kyselka není přístupná cyklistům.

Dřevohryzská kyselka leží nedaleko obce Dobrá Voda poblíž zaniklé obce Dřevohryzy a je součástí zážitkové trasy „Vidžín - Telecí potok - Dřevohryzská kyselka“. Dřevohryzy měly ještě před 2. světovou válkou téměř 160 obyvatel, dnes už však po obci není ani památky. Jako zaniklá je uváděna od roku 1970.

Kyselka byla v roce 2012 vyčištěna, obnovena a zpřístupněna. Přístup pro pěší turisty i cyklisty na horských kolech je možný ze silnice asi 1 km od Dobré Vody směrem na Teplou. V zatáčce pod lesem následujte dřevěný ukazatel a pak jděte 500 metrů rovně podél hranice lesa.

Pramen je známý od 19. století. V roce 2009 byl za podpory Karlovarského kraje a města Bochov upraven a zpřístupněn.

Nachází se na okraji lesa asi 200 metrů od silnice jihozápadně od Bochova. Vede k němu nenáročná, ale bohužel neznačená cesta, která začíná na kraji města u Panského rybníka.

Farská kyselka je pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánem, který byl v roce 2011 rekonstruován.