Trocha z historie Otročína III.
Historie
Trocha z historie Otročína III.
článek vyšel ve Zpravodaji č. 1/2013, autor: Marie Šašková
V roce 1834 byl položen základní kámen dnešního kostela a 29. září 1838 již mohl být chrám vysvěcen. Stavební plány dodal patronu kostela, klášteru v Teplé, c. a k. dvorní stavební úřad ve Vídni řízený tehdy Peterem Nobilem. Pro vlastní výstavbu kostela tyto plány nepatrně upravil stavbyvedoucí tepelského kláštera Anton Thurner. Stavbu provedl zednický mistr Florian Plescher. Truhlářské práce v interiéru kostela obstaral truhlář kláštera v Teplé Norbert Bauer.
Jednolodní základ farního kostela je ve třech širokých polích s různou konstrukcí překlenut a naproti rovněž zaklenutému presbytáři uzavřen půlkruhovým portálem. Půdorysné řešení odpovídá baroknímu schématu venkovského kostela, zatímco klidná architektura interiéru, jež se omezuje na sdružené zděné pilíře nesoucí patky klenby, odkazuje dvěma vysokými korintskými sloupy kůru varhan na klasicistní vkus první poloviny 19. století. Tomu odpovídá také půlkruhový tvar kůru.
Umělecký inventář dnešního kostela je částečně starší než samotná stavba. Kromě křtitelnice pochází zařízení z kostela sv. Michaela a z dalších kostelů. Až do opravy kostela v roce 1897 byl hlavní oltář v průhledu ozdoben jen barokním rámem, jenž obklopoval obraz archanděla Michaela vítězícího nad zlými duchy.
Boční oltáře jsou vestavěny v chrámové lodi vedle pilastrů portálu: vlevo oltář Srdce Ježíšova, vpravo oltář Panny Marie. Jedná se o biedermeierovské dřevěné oltáře s velkými oltářními obrazy Poslední večeře a Bolestné Matky boží. Na přední straně menzy (oltářní stůl, pozn. překl.) je oltář Srdce Ježíšova datován monogramem tepelského opata AJKAT (Adolph Koppmann) a letopočtem 1834. Oltář Panny Marie je časově zařazen opatským monogramem MJMAT (Melchior Mahr) a letopočtem 1838 na menze.
Sochařská výzdoba kostelní lodi je rozložena na nástěnné pilíře. Na konzolách zde našli své místo svatý Kryštof a naproti němu svatý František. Protějškem sochy blahoslaveného Hroznaty je jeho sestra Vojslava.
K nejstarším zachovalým památkám patří bohatě zdobená křtitelnice, jež je věrnou replikou křtitelnice ve farním kostele v Pramenech.
Zastavení křížové cesty v empírových rámech s lístkovými girlandami jsou dílem žlutického malíře Johanna Müllera z roku 1807.
Kostelní zvony, odlité v letech 1854 a 1886 u Petera Hilzera ve Wiener Neustadt, byly za světové války až na jeden zvon konfiskovány. Vyzvánění bylo obnoveno po válce, když roku 1931 zvonař Richard Herold z Chomutova odlil pro kostel dva nové zvony.
V moderní budově fary je uložen obraz archanděla Michaela bojujícího s drakem, původem z kostela sv. Michaela v horní vsi: barokní oltářní obraz v architektonickém rámu z období kolem roku 1700. Barokní kamenná socha archanděla Michaela stávala na staré bráně, která byla při výstavbě nové fary zbourána.
Pramen:
Dr. Anton Gnirs: Topografie historických a uměleckých památek v okresech Teplá a Mariánské Lázně