Náš tip:

AKTUÁLNÍ ZPRÁVY

Červnový Zpravodaj

Nejnovější Zpravodaj je ke stažení v Archivu.

 

Prodej chovné drůbeže

V Otročíně od 16. ledna do 11. října 2019.

Leták firmy Gallus Extra

Východ a západ slunce

Slunce vychází:06:02

Slunce zapadá:20:21

Navštivte naši fotogalerii

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie

Michal Ludvík Antonín Rohrer: 300 let od smrti významného tisovského rodáka

článek vyšel ve Zpravodaji č. 1/2015, autor: Ivan Pfeifer

(*1650 Tisová, †1715 Rastatt)

Barokní architekti a stavitelé Michal Ludvík Antonín (Michael Ludwig Anton) Rohrer a jeho dva synové Jan Michael Ludvík (Johann Michael Ludwig, 1683–1732) a Jan Petr Arnošt (Johann Peter Ernst, 1690–1762) jsou zcela nesporně nejvýznamnějšími rodáky Tisové i Otročínska.

Nelze říci, že by stavitelé Rohrerovi byli zcela zapomenuti, ale určitě nejsou vzpomínáni v míře, kterou by si zasloužili, a která by odpovídala jejich významu. V historii Tisové, Toužimi a Ostrova se tak setkáváme se jménem Rohrerů, zpravidla však jen v souvislosti se jménem nejproslulejšího z nich – s Johannem Michaelem, údajů je však uváděno málo a nezřídka i nepřesně nebo chybně.

Ve všech dostupných podkladech u nás i v Německu, kde působili mnohem déle, je jako místo narození Rohrerů uváděna Tisová. V těch, které předkládají i podrobnější informace, pak to, že jím byl mlýn na řece Teplá, stojící západně od vlastní obce a nesoucí jejich rodinné jméno – Rohrerův mlýn.

Přesto některé skutečnosti budou zřejmě ještě vyžadovat doplnění resp. vyjasnění. Renovace mlýna manželi Bartoňovými vedla před krátkým časem karlovarský památkový úřad k podání návrhu na ocenění provedené rekonstrukce a na udělení titulu karlovarská stavba roku a podle údajů v návrhu byl uvedený mlýn na Teplé (jmenovaný v návrhu jako Rohrův) postaven z podnětu a na náklady markraběte Julia Františka Sasko-Lauenburského v letech 1685 až 1687. To sice koresponduje s uváděným datem narození syna Michala Ludwiga Rohrera, Johanna Petera Ernsta (r. 1687), neobjasňuje však místo narození jejich otce Michala Ludwiga a jeho staršího syna Johanna Michala, kteří se však narodili dříve (r. 1650 a r. 1683) a o nichž se uvádí, že se rovněž v tomto mlýně narodili.

Na rozdíl od jeho synů, není přesné datum narození Michala Ludvíka Antonína Rohrera známé a obvykle se uvádí, že se narodil kolem roku 1650. I o něm se vesměs uvádí, že se narodil v Tisové, a že i on pochází z mlýna na řece Teplé, stojícím západně od vlastní obce a nesoucím rodinné jméno – z Rohrerova mlýna.

Jestliže uvádíme, že všichni Rohrerové, jako proslulí tisovští rodáci si oprávněně zasluhují naši mnohem větší pozornost, pak zcela nesporně je třeba ji věnovat nejdříve zakladateli tohoto stavi-telského rodu – Michalu Ludvíku Antonínu Rohrerovi. A to nejen proto, že se při rodinné tradici jejím zakladatelem vždy začíná, ale také i z dalšího velmi významného důvodu – v letošním roce si můžeme připomenout zcela mimořádné výročí – 300 let od jeho smrti.

Zřejmě v duchu rodinné tradice se nejdříve učil na mlynářského a tesařského mistra a teprve později je už označován i jako mistr studnař a stavitel.

Stavební činnost a život všech stavitelů Rohrerů je úzce spjata s toužimským a ostrovským a později bádenským panstvím jejich majitelů. Plně se to týká i zakladatele tohoto rodu Michala Ludvíka.

Michal Ludvík Antonín Rohrer působil ve službách sasko-laeunburského vévody Julia Františka a pracoval zpočátku na jeho rezidenci v Ostrově. V roce 1684 na Novém letohrádku, budovaném pražským stavitelem Abrahamem Leuthnerem a v roce 1685 také na stavbě Nového zámku. Je uváděn jako stavitel menažérie v zámeckém parku v tomto městě. Při stavbě Nového zámku se sezná-mil s Kryštofem Dientzenhoferem, pozdějším slavným českým barokním stavitelem, který v té době pracoval ve skupině A. Leuthnera, než se v roce 1689 osamostatnil. Uvádí se, že vliv Dientzenhofera na tvorbu Rohrerů je patrný, a že s přicházejícím rokokem jejich stavby získaly četné prvky tohoto stylu.

Větší proslulosti získal Michal Ludvík Rohrer stavbami, které prováděl později v Rastattu, tehdejším hlavním městě Bádenska.

Markrabě Ludvík Vilém, manžel Františky Sibily Augusty, dcery roku 1689 zemřelého vévody Julia Františka, přistoupil k obnově válkami poničeného Rastattu a na jeho obnovu byli povoláni i čeští a italští mistři i řemeslníci a dělníci, působící dosud v Ostrově.

Michal Ludvík Antonín Rohrer i se svými syny přesídlil do Bádenska rovněž, jeho bydlištěm se stává válkami poměrně ušetřená obec Marktflecken.

Jako stavitel se se svým tehdy 17letým synem Janem Michaelem Ludvíkem i s jeho mladším bratrem Janem Petrem Arnoštem věnuje pod vedením italského architekta Domenica Rossiho (1659–1715) stavbě rezidence, nového města a jeho opevnění.

Mezi jiným je kolem roku 1700 pověřen velmi významnou stavbou, vypracováním jejího plánu i jejím provedením, a to tzv. Bull - Stollhofenerské linie, pevnostního opevnění na ochranu bádenského území proti útokům francouzských vojsk. Cca 10 kilometrů dlouhé opevnění sahalo z vnitrozemí ke břehům horního Rýna. V Rastattu stavěl i tzv. Brunnenhaus.

Dva synové Michala Ludvíka Rohrera – jak starší Jan Michael Ludvík Rohrer (1683, Tisová), tak mladší Jan Petr Arnošt Rohrer (1690), pokračovali velmi úspěšně v otcově práci a jako stavitelé dosáhli ještě větší proslulosti, a to jak díky stavbám u nás (v Ostrově), tak zejména později v Bádensku. Tvořili na mnohem více místech, kromě Rastattu dále v Ettlingenu, Baden-Badenu, v Bruchsalu, v Daxlandenu, v Offenburgu, Bietigheimu, v Busenthalu, v Kislau, ve Waghäuselu a pravděpo-dobně i na dalších místech, buď společně, nebo po smrti Jana Michaela Ludvíka pak jen mladší bratr sám. A i spektrum jejich staveb bylo mnohem širší – stavěli nebo se podíleli v uvedených městech na stavbách zámků, rezidencí, kostelů, letohrádků, bran a eremitáže, dále však i na civilních stavbách jakými byly např. radnice, nemocnice, semináře aj.

To je ovšem již téma pro další sdělení.

Prameny:
Grulich, Rudolf: Ein Glücksfall für Baden – vor 300 Jahren kam Baumeister Rohrer von Böhmen nach Bruchsal.
In: Rudolf Grulich zum 70. Geburtstag, Nidda 2014.
Wikipedia.de, Wikipedia.cz

 

« Zpět

V roce 2016 byla poskytnuta dotace z rozpočtu Karlovarského kraje
na realizaci akce: „Zateplení fotbalových kabin Otročín“
na realizaci akce: „Věcné vybavení pro potřeby JSDH Otročín“
www.kr-karlovarsky.cz www.zivykraj.cz