Náš tip:

AKTUÁLNÍ ZPRÁVY

Tříkrálová sbírka 2019

Brť         2 502 Kč
Otročín     5 808 Kč
Poseč       1 270 Kč
Měchov        980 Kč

Celkem     10 560 Kč

Děkujeme všem dobrovolníkům a dětem za organizaci této sbírky.

 

Prodej chovné drůbeže

V Otročíně od 16. ledna do 11. října 2019.

Leták firmy Gallus Extra

Východ a západ slunce

Slunce vychází:07:50

Slunce zapadá:16:50

Navštivte naši fotogalerii

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie

Z kroniky Měchova: Vodohospodářské družstvo

článek vyšel ve Zpravodaji č. 1/2014

Sídlem družstva byl Otročín a zahrnovalo obce Otročín, Brť, Poseč, Měchov a Tisová. Bylo založeno před 1. světovou válkou jistým inženýrem Neutznerem (z Vodohospodářského úřadu v Karlo-vých Varech). Účelem družstva bylo společné odvodňování a zavlažování souvislých pozemků.

Navzdory subvencím dosáhly náklady výše, která se rovnala hodnotě pozemku. V rozpočtu byla uvedena částka 1 500 Kč, kterou musel po odečtení dotací uhradit vlastník pozemku. Téměř běžně však bylo nutné místo plánovaných 1 500 Kč na hektar zaplatit částku 4 000 Kč. Objevily se i případy, kdy 1 hektar stál až 6 000 Kč. Není pochyb o tom, že meliorace některých pozemků byla naprosto nezbytná, samotná realizace odvodňovacích prací však byla názorným příkladem toho, jak se tyto věci dělat nemají.

Po skončení 1. světové války byly vypsány zakázky na provedení prací a předány dvěma firmám. Jednou z nich byla firma Köhler a Pschera z Aše, druhá firma byla z Čech. Údajně byla přizvána ke spolupráci proto, aby Praha snadněji uvolnila dotace. Ukázalo se však, že zbytečně. Při shánění finančních prostředků nastaly největší problémy. Po každém dokončeném úseku stavby se měla firmám vyplatit odpovídající částka. Předpokládalo se, že platby se uhradí z příslušných dotací. Subvence však byly vyplaceny až po opakovaných přímluvách u československého ministerstva financí. Mezitím bylo nutné požádat o drahé úvěry, s nimiž se předem nepočítalo. Úroková služba byla nadprůměrně vysoká. V průběhu stavby se přitom od členů družstva nevyžadovaly žádné příspěvky. Teprve po několika dlouhých letech výstavby (1922–1926) byly náklady přeneseny na členy. Když byla oznámena jejich výše, rozpoutala se bouře rozhořčení. Pro ilustraci uvádím jeden příklad: Eduard Riedl čp. 20 na vlastní náklady a vlastní prací provedl odvodnění a meliorace na své luční parcele v části Neubürger. Bylo mu doporučeno, aby se kvůli získání dotace připojil k Vodohospodářskému družstvu. Když dostal vyúčtování, nestačil žasnout: ačkoliv všechny práce vykonal sám, musel po dobu 30 let platit ročně částku 30 Kč!

Navzdory stížnostem a námitkám všech družstev-níků se nedalo nic dělat, náklady se musely splatit. Miliónový projekt přerostl výboru přes hlavu. Z konečného vyúčtování vyplynula čísla, jež přivedla významně se podílející hospodářství na pokraj bankrotu. Pod vesnicí byly do projektu zahrnuty Gschiewlova louka a sousedící Towrecke. Rußovi z čp. 76 odmítali do družstva vstoupit a dovolit, aby na jejich louce družstvo vybudovalo meliorace.

Byla podána žaloba, přizvány komise, provedeno místní šetření, jež nebylo levné – a družstvo proces prohrálo. Zjistilo se, že Rußovy pozemky v projektu být zahrnuty nemusí.

Celá část – Gschiewlova louka a Towrecke – byla tedy z projektu vyškrtnuta. Náklady na soudní proces však neplatili vlastníci těchto pozemků, nýbrž ostatní členové družstva, kteří za nic nemohli!

Po tomto dlouhém úvodu přecházím k měchovské sekci družstva samotné. Výměra pozemků zahrnutých do projektu činila podle opatrného odhadu kolem 20 ha. Prvním zástupcem členů z Měchova v družstvu byl Norbert Halbritter čp. 10. Byl členem výboru při zadání stavby a setrval v něm až do roku 1925. Kvůli silným výhradám vůči způsobu provedení a velkým nákladům svůj úřad složil. Po něm následoval Eduard Ruß čp. 2. Ruß pracoval ve výboru asi do roku 1926. Sliby o zlevnění provedených prací nemohl dodržet. Také Ruß složil funkci. Pak přišel Konrad Hanika čp. 11. Stavební práce byly dokončeny, na věci se už nedalo nic změnit. Výboru nyní zbyla nevděčná úloha vymáhat od členů družstva pololetní splátky. Častokrát docházelo k potížím. Teprve po připojení k Říši se díky zákonům o oddlužení situace stala pro leckterého sedláka únosnější.

Prvním předsedou byl Josef Pichl, poštmistr z Otročína, po Pichlovi byl zvolen Holdschick z Otročína, posledním předsedou byl Franz Unterstein z Otročína. Brť zastupoval Xaver Hanika, poté Franz Lugert, představitelem Poseče byl Michl Wenzl, za Tisovou byl členem výboru Fischbach Heinrich. Prvním jednatelem byl Josef Schmidt, později řídící učitel Richter, jako poslední obchodník Zerlik a učitel Hubana z Otročína.

Dnes už jsou vklady, které přinesly tolik starostí, dávno propadlé.

Pramen:
Konrad Hanika: Z kroniky Měchova; překlad Blanka Horáková

 

« Zpět

V roce 2018 byla poskytnuta dotace z rozpočtu Karlovarského kraje
na realizaci akce: „Rekonstrukce hřbitovních zdí v Otročíně“
na realizaci projektu: „Otročín, sousoší sv. Josefa a sv. Františky – generální obnova památky, čištění a zpevňování základu“
www.kr-karlovarsky.cz www.zivykraj.cz