Turistické cíle

Horní otročínský pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 (!)
v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Na území Otročína se nachází celkem 5 minerálních pramenů, z nichž byl v minulosti využíván tento Horní pramen, dále Dolní pramen a Beránčí kyselka.

Na cestě vedoucí k Horní otročínské kyselce bylo vysazeno 41 ks vysokokmenných místních odrůd ovocných dřevin. Vysazené dřeviny byly odborně ošetřeny, ukotveny ke kůlu a opatřeny dočasnou chráničkou před poškozením. Výsadba byla provedena 25. října 2008 v rámci akce Den živých vod. Před výsadbou byly účastníci seznámeni s problematikou a hodnotou krajinné zeleně i správným postupem výsadby. Výsadby se zúčastnilo pod odborným vedením zahradníků a zahradních architektů více jak 150 osob místních
i přespolních.

Opuštěná a téměř zapomenutá Novoveská kyselka a její zanedbané okolí bylo upraveno a zpřístupněno v roce 2010.

Na kdysi hojně navštěvovaném místě dnes najdeme zbytky základů bývalé stáčírny a sklepů. Uvnitř kruhové kašny je hluboká studna vyzděná opracovanými kamennými bloky. Betonový panel vedle kašny kryje zděný sklípek, ve kterém se drží smrtelná koncentrace oxidu uhličitého.

K Novoveské kyselce se můžete vydat z Bečova nad Teplou (od vlakového nádraží) pěšky po zelené (naprosto nevhodné pro cyklisty). Cyklisté a řidiči se vydají po silnici. Odbočka ke kyselce se nachází mezi obcemi Nová Ves a Louka.

Grünská kyselka je dalším z oblíbených výletních míst minulosti. Nachází ze nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Narozdíl od Novoveské kyselky se zde můžete osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem.

Od silnice vede až ke kyselce asfaltová cesta vhodná jak pro cyklisty, tak pro automobily.

Dominantu vesnice tvoří kostel svatého Michaela z roku 1838. Je to jednolodní klasicistní stavba. Loď má tři široká klenební pole. Kruchtu podpírají korintské sloupy. Většina zařízení byla převezena z původního starého kostela, který v průběhu let zanikl. Nejstarší památkou, která se v kostele nachází, je bohatě zdobená křtitelnice. Na pilířích stojí proti sobě barokní sochy sv. Kryštofa a sv. Františka, blahoslaveného Hroznaty a jeho sestry Vojslavy. Věž kostela je vysoká 34 metrů. Kostel je zapsán ve státním evidenčním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Do státního seznamu je zapsáno i sousoší před kostelem, které představuje svatou rodinu. Věnovací nápis, který byl znehodnocen, zněl: „Franz Josef a Katharina Pistlovi v roce 1886“, podpis sochaře: Bőhm a Gőtz.

www.zamek-becov.cz

V západní části České republiky nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary se na pravém břehu řeky Teplá uprostřed romantické krajiny Slavkovského lesa nachází malebné městečko Bečov nad Teplou. Ačkoliv je toto sídlo díky svým bohatým dějinám nabito kulturními i přírodními památkami, hlavním turistickým lákadlem je bezesporu soubor výjimečných historických a uměleckých architektur, z nichž nejcennější je gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Od roku 2002 je zde veřejnosti trvale prezentována unikátní románská ostatková schránka – relikviář sv. Maura, jedinečná památka svého druhu ve střední Evropě.

www.klastertepla.cz

Založil jej v roce 1193 český velmož blahoslavený Hroznata. Prohlídky areálu, zařazeného mezi národní kulturní památky, zahrnují románsko-gotický kostel Zvěstování Páně s nejstarším halovým trojlodím a druhou největší historickou knihovnou v České republice se vzácnou sbírkou prvotisků. Přístupný je i klášterní park.

www.zamek-kynzvart.eu

Zámek Kynžvart je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Leží v okrese Cheb v tzv. „lázeňském trojúhelníku“ Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně v jižní části města Lázně Kynžvart, cca 11 km od Mariánských Lázní, 28 km od Chebu a 45 km od Karlových Varů.

Úterý leží v překrásné krajině Tepelské vrchoviny. Vytvoření městské památkové rezervace v roce 1992 umožnilo opravu historických skvostů tohoto středověkého městečka, takže dnes působí velmi upraveně.

Návštěvníka zaujme mnoho cenných historických budov, např. barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele, barokní hřbitovní kostel sv. Václava, náměstí s měšťanskými domy či renesanční radnice. Každého také upoutá nádherná, průmyslem nezasažená příroda malebného údolí Úterského potoka. Pro svůj půvabný ráz je Úterý také oblíbeno mezi filmaři (natáčen zde byl seriál Zdivočelá země).

Poměrně mohutná 25 metrů vysoká rozhledna spirálovitého tvaru byla stavěna v letech 1933 až 1935. Stavba vznikla podle návrhu krásenského sochaře Williho Russe. Rozhledna byla stavěna z důvodu zajištění práce pro lidi v době hospodářské krize. Při stavbě vypomáhalo mnoho různých občanů, kteří zajišťovali dopravu materiálu a jiné výpomocné práce. Obec věnovala pozemek a dřevo. Kameny byly těženy přímo na místě. Slavnostní otevření se konalo 23.června 1935. Těsně před zpřístupněním rozhledny byla pod ní otevřena turistická chata. V roce 1997 se rozhledna dočkala opravy. Turistická chata se však do dnešních dnů nezachovala.

Rozhledna stojí asi 1 km jižně od obce Krásno na Krásenském vrchu a nabízí pěkný kruhový výhled. Kolem se rozprostírají další vrcholky Slavkovského lesa, mezi kterými se vinou různá zajímavá údolí. Dále je vidět Tepelská vrchovina, kopce kolem Karlových Varů, Sokolova a Mariánských Lázní. Severním směrem v pozadí se nacházejí Krušné hory. Pro snazší orientaci v krajině pomůžou keramické tabulky s popisem a vyobrazením. Ty jsou umístěny po obvodu vyhlídkového ochozu.

Kamenná 20 metrů vysoká rozhledna Hamelika se nachází uprostřed lesů na okraji Mariánských Lázní. Leží v nadmořské výšce 723 metrů a nabízí výhled na lázeňskou část města.

Nejlepší přístup k rozhledně je buď od hotelu Krakonoš, poblíž kterého můžete bezplatně zaparkovat a dál jít pěšky po značené cestě (asi 1 km) nebo autem dojet až k hotelu Panorama (parkování bezplatné), od kterého je to na Hameliku jen malý kousek lesem.

Železná 55 metrů vysoká rozhledna se nachází na kraji lesa jeden kilometr západně od obce Drmoul, asi pět kilometrů od města Mariánské Lázně. Leží v nadmořské výšce 650 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 40 metrů vede 207 schodů. Výhled všemi směry je nádherný.

S parkováním si starosti dělat nemusíte, vzhledem k tomu, že rozhledna stojí kousek od silnice. Vůz odstavíte u vjezdu do lesa před závorou.

Rozhledna je volně přístupná v kteroukoliv hodinu, jen v zimních měsících je uzavřena.

Přírodní památka Homolka (695 m n. m) je výrazná čedičová kupa v lese mezi Bečovem nad Teplou a Chodovem. Z jejího vrcholu se otevírá krásný výhled.

Třebouňský vrch vévodí celému regionu a se svými 824 m n. m. je jedním z nejvyšších bodů Tepelské vrchoviny. Na vrcholku stávala kdysi dřevěná rozhledna, dnes se zde u startovací rampy scházejí příznivci paraglidingu. Malebná plošina pod tímto vrchem je plná zajímavých míst.

Přírodní rezervace Podhorní vrch (místním označením Podhora) je zalesněná hora v okresu Cheb, ležící asi 3 kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní, nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny. Nadmořská výška vrcholu Velká Podhora je 847 metrů, druhý vrchol (Malá Podhora) je ve výšce 829 m n. m.

Hora vznikla sopečnou činností v třetihorách a má pravidelný kuželovitý tvar; vrcholem prochází hranice mezi povodím Teplé jejíž horní tok míjí Podhorní vrch ze severu a povodím Mže z jižní strany (Kosový potok). Na jižním úpatí vede železniční trať 149 Mariánské lázně - Karlovy Vary.

www.boheminium.cz

Populární atrakcí, jakou se nemůže pochlubit žádné jiné město u nás, je miniaturní svět v areálu u hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních, nazývaný Park Boheminium. Jedná se o naučnou stezku zasazenou v překrásném parku, kde na návštěvníky čeká několik desítek dokonalých maket významných památek České republiky.

Všechny modely jsou v měřítku 1:25, což znamená, že stavby jsou 25x menší než originál. Spatříte zde např. miniaturu Karlštejnu či zámků v Bečově nad Teplou a Českém Krumlově.

Parkování je možné přímo u vstupu do parku nebo u Hotelu Krakonoš.

Od dubna 2009 je zpřístupněna naučná stezka vedoucí okolím Blažejského rybníka v Nežichově. Tato oblast je součástí systému Evropsky významných lokalit - Natura 2000. Stezka byla vybudována občanským sdružením Cesta z města za finančního přispění Karlovarského kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny. Trasa je dlouhá cca 2,5 km.

Jednotlivá zastavení na trase popisují přírodní zajímavosti i historické souvislosti; přesuny obyvatelstva; tradiční řemesla i kulturní pamětihodnosti. Jednou ze zastávek je objekt vyhořelého barokního kostela sv. Blažeje, který byl v minulosti významným poutním místem kraje.