Boží muka a památky kolem nás
Historie
Boží muka a památky kolem nás
článek vyšel ve Zpravodaji č. 2/2013, autor: Marie Šašková
Drobná sakrální architektura v podobě božích muk, křížů a svatých obrázků vznikala jak v intravilá-nech obcí, tak i ve volné krajině. Nejčastěji byly postaveny na místech odedávna významných, podél cest, na návrších, na krajích obcí, v polích či na rozcestích. Objekty představovaly důležité orientační body, byly využívány jako mezníky na hranicích pozemků či katastrů obcí nebo sloužily jako rozcestníky. Někdy označovaly místa uložení ostatků padlých vojáků, či připomínaly jiné tragické události, jindy byly stavěny jako projev díků za odvrácení neštěstí, moru či za usmíření sporu o majetek mezi sousedy a vrchností. Především však byly místem určeným k modlitbě, zastavení a rozjímání na cestách. Objekty jsou nedílnou součástí krajiny domova a kolektivní paměti jejích obyvatel.
Měchov
Kaple, která stála v horní části obce u okresní silnice z Teplé do Bečova, byla postavena zřejmě počátkem 17. století. Interiér byl klenutý, oltář prostý. Dřevěné sochy na oltáři jsou provedeny ve stylu 16. století a představují Pannu Marii Bolestnou. Na zadní straně kaple byl roku 1926 péčí Mužského pěveckého spolku umístěn pomník padlým bojovníkům.
Vedle kaple stával starý železný kříž na žulovém podstavci. Podle soupisu plastik farního úřadu v Otročíně byl tento kříž zbudován Michlem Liebnerem roku 1830. Michl Liebner byl majitelem Valtova statku čp. 12. Kříž postavil snad na památku na svou jedinou dceru Marii Katharinu, která zemřela roku 1815.
Kříž shodného zpracování stával mezi loukou Stockwiese a Läimichlovým polem Steigacker (pěší stezka do Brtě přes vrch Hutberg). Říkalo se mu „černý kříž“. Podle staré pověsti se kdysi o žních dvě žárlivé děvečky navzájem posekaly srpy tak, že obě vykrvácely. Pro spásu jejich duší postavil sedlák z čp. 7 tato boží muka.
Stejný železný kříž na žulovém podstavci stál poblíž okresní silnice mezi Měchovem a Chodo-vem u Suchého vrchu (Dürnbühl), nazýval se Russův kříž. Sousední pole dříve patřilo k Russovu statku čp. 5, ale důvod vztyčení kříže neznáme.
Kříž z novější doby postavil ke slávě Boží jistý Möhler, sedlák na statku čp. 7 v místě, kde od okresní silnice Měchov – Brť odbočuje pěší cesta nad Hutberg.
Dalším novějším křížem byl Läilův kříž. Stál na konci Bečovské uličky, u polní cesty směrem k okresní silnici. Také na tomto kříži stálo věnování „postaveno ke slávě Boží“.
Asi o 200 metrů dále stával u stejné cesty další kříž (Bergs Kreuz). Byl postaven na památku Michla Russe, sedláka na čp. 11, kterého zabil blesk. Russ jel 18. srpna 1876 pro žito, překvapila ho bouřka a uhodil do něj blesk. Jeho synové pak na tom místě postavili kříž. Během doby kříž hodně utrpěl. Josef Ruß, ředitel měšťanské školy v Bečově ve výslužbě, pak zde nechal namísto starého kříže vybudovat žulový pomník.
Asi 250 metrů za statky čp. 1 a čp. 2 u cesty do Krásného Údolí stával Feiznův kříž. Koncem června 1912 překvapila bouřka pastevce, kteří hnali na Hirtenhut. Blesk zabil tehdy dvanáctiletou Aloisii Fischerovou z čp. 60 i tři krávy, které vedla na provaze.
U cesty směrem k Otročínu nad Vinohradem postavil zednický polír Josef Köhler čp. 62 ke slávě Boží velký dřevěný kříž jako poděkování za šťastný návrat z první světové války.
Pomník u Suchého vrchu (Dürnbühl) nechala zřídit Aloisie Russová čp. 9 (později provdaná Halbritterová) na památku tragické smrti svého manžela Gustava. Russ jel se svým spřežením do Bečova. Příkrá silnice byla pokryta náledím. Automobil přijíždějící z protisměru začal na ledě brzdit, dostal smyk a najel do Russova vozu. Russ byl odmrštěn, nešťastně upadl hlavou na kámen a byl na místě mrtev. Onen kámen nesl datum neštěstí.
U cesty do Tisové, u železničního přejezdu před otročínským kopcem stával Veitův kříž. Postavit jej nechala rodina Erlerova, tehdy majitelé statku čp. 2. Jednou za bouřky se vracel Erler domů z Otročínské louky, spadl do rozvodněného potoka a utopil se (1881). Ženy dřevařů jej našly mrtvého.
V trojúhelníku mezi okresní silnicí a polní cestou k silnici v rohu pole, které patřilo Poppovu statku, stával Poppův kříž. V dřívějších dobách tam stávala stará dřevěná polní kaplička. Prý tam strašilo. Kaple byla zbourána – možná kvůli těm duchům – a na tom místě byl vztyčen kříž.
U pěší cesty z Měchova do Chodova, na dolním okraji vršku Bombn-Dürnbühl (dříve patřil ke statku čp. 11) stával starý kříž. Podle soupisu plastik otročínského farního úřadu byl postaven roku 1833. V dřívějších dobách tam prý také stávala dřevěná polní kaple. Když zchátrala, nahradili ji křížem. Kolem roku 1900 byl odstraněn.
Otročín
Boží muka vyřezaná z borového kmene, která stojí na půl cesty do Teplé, jsou zmiňována v roce 1670 v kronice tepelského kláštera s důrazem na jejich zvláštní stáří (Annales Teplenses XII, 897).
Sloup na dolní návsi sestávající z profilovaného podstavce, sloupu a nástavce s prázdnými výklenky (1919) je napodobeninou stejného pomníčku, který musel být roku 1918 kvůli poškození odstraněn. Starý sloup nesl tento nápis: Roku 1685 ke slávě Boží postavil Georg Zeidler, kameník. Po obnovení stojí na jeho místě slova: Obnoveno péčí Josefa a Kathariny Möhlerových z Otročína čp. 46 roku 1919.
U cesty do Poutnova stojí nedaleko Otročína železný kříž o výšce 2,25 m. Původní postava Krista vystřižená z plechu byla později nahrazena železným odlitkem Ukřižovaného. Na podstavci vysokém 0,54 m čteme jméno donátora a rok vztyčení kříže: Joseph Lenz z Otročína 1798.
Na křižovatce cesty do Poutnova a Tisové se nachází kovaný kříž zdobený výjevem z Kalvárie a obrazy andělů z plechu. Korunu tvoří obraz drakobijce sv. Michaela. Na nízkém kulatém podstavci z kamene je vedle letopočtu 1809 vytesán monogram donátora IP.
U horní křižovatky silnice ve vsi stojí kovaný železný kříž na hrubém žulovém podstavci, zvaný „Schützenkreuz“. Bez nápisu.
Na otročínském poli, kde se říká „Am Bühel“, byla ve vzdálenosti 1,5 km jihovýchodně od vsi roku 1818 postavena socha sv. Jana. Na barokním podstavci o výšce 1,6 m v dnešní době stojí poškozená socha Jana z Nepomuku vysoká 1,3 m. Nápis: Na památku náhlé smrti Johanna Schmidta z Otročína, který zde zemřel 31. srpna 1818, věnuje jeho manželka Margaretha a jeho nástupce Franz Hanika v roce 1832. Na zadní straně podstavce se píše: Obnovili Josef a Anna Schmidtovi z Otročína čp. 24, 1927.
Soupis soch v Otročíně uvádí v roce 1835 u otročínského mlýna, kde dříve stával dřevěný kříž, litinový kříž s nápisem: Ke cti Boží věnovali Michael a Anna Syhovi roku 1830.
Podél silnice do Tisové, nedaleko od výjezdu ze vsi, stojí na prostém žulovém podstavci o výšce 0,75 m litinový kříž s ornamentální výzdobou biedermeieru. V podstavci je dosud čitelný letopočet 1831 a iniciály donátorů IK a TK.
U téže cesty najdeme na 1,6 m vysokém, zdobeném kamenném podstavci kovaný kříž o výšce 2,5 m. Na něm je upevněno tělo Ukřižovaného z malovaného plechu. Věnování na podstavci zní: Ke cti Boží věnovali Martin a Katharina Nadlerovi roku 1838.
Pomník Nejsvětější Trojice z roku 1848 ve skupině stromů jižně od vsi na křižovatce cesty do Českého Beranova. Bohatě profilovaný podstavec s modlit-bou k Nejsvětější Trojici a věnováním od Petera a Kathariny Schmidt měří 1,55 m, podesta pro kamennou sochu (kamenická práce) o výšce 1 m je vysoká 0,34 m.
Socha Jana Nepomuckého z roku 1848. Skromnější kamenická práce, stojí podél cesty do vsi. Pomník se sochami sv. Josefa a sv. Františky věnoval Anton Schmidt na památku svých rodičů Josefa a Františky Schmidtových roku 1882. Práce sochaře K. Böhma ze Stanovic. Umístění: u cesty ke starému kostelu.
U tepelské silnice na jih od Otročína stojí kříž na zdobeném podstavci z roku 1886. Donátory byli Ignác a Františka Nadlerovi.
Sousoší vedle farního kostela: Svatá rodina na vysokém podstavci s věnováním Franze Josefa a Kathariny Pistlových z roku 1886. Umístění: vedle farního kostela. Signatura sochaře: Böhm a Götz ve Stanovicích, 1886.
U silnice do Teplé stojí železný kříž na kamenném podstavci bez nápisu, zdoben obrazem sv. Michaela na plechu. Bez nápisu, renovace roku 1927. U cesty z Otročína do Einschichte Chorhütte se nachází železný kříž na podstavci vysokém 1,1 m opatřený nápisem: Na památku na Antona Möhlera, který zde zahynul 7. srpna 1907.
Pramen:
Konrád Hanika: Z kroniky Měchova
Dr. Anton Gnirs: Topografie historických a uměleckých památek v okresech Teplá a Mariánské Lázně
Spousta výše uvedených památek již nestojí nebo jsou v dezolátním stavu. Tento stav nám není lhostejný, a proto byly památky zmapovány a zdokumentovány. Na základě občanského zákoníku převzaty do majetku obce a budou postupně obnovovány. Požádali jsme o dotaci na opravu prvních tří křížků, uvidíme, jak uspějeme. Určitě nemáme podchyceny všechny památky kolem nás, a proto budeme rádi za každou informaci.